Došila jsem polštáře pro Donor,hurá.Mám dva pro děti a čtyři do dražby.Nebo jak bude potřeba...
Na křídle letadla mám ještě křídou nakreslené linky prošívání.Chtěla jsem to proquiltovat červeně,ale nakonec jsem to neudělala.Doufám,že to půjde vyčistit a nebudu muset povlak prát...
V poledne se ozval Milda,jestli může přijít na chvilku na kafe,že se potřebuje podívat do datovky,kdy a kde má v úterý soud.Milanovi se to moc nezdálo,ale nakonec jsme ho vzali "na chvilku" domů.Dopadlo to jako vždycky,dostal oběd a kafe,na chvíli se připojil na počítač a potom jsme tři hodiny poslouchali jeho nesmyslné psychotické výlevy.Když začal být agresivní (naštěstí jen slovně),Milan ho vyhodil.
Jediné,co je na tom pozitivní je to,že UŽ NIKDY VÍC !!!Ještě dlouho jsem se zase celá klepala a pěkně mi zvednul tlak,na tohle už opravdu nemám sílu.Teď musíme pořád zamykat dům a jestli poleze na zahradu,tak volám policii,sorry,ale jiná možnost není.Máme dvacet % podíl na domě i zahradě a bydlí tu s námi další čtyři rodiny s malými dětmi ...
A samozřejmě,můj tulipánový polštář z pergoly mi někdy v noci ukradl on.Měl ho v batohu a ani se nezmínil,jestli ho chci zpátky.Už jsem ho oželela.Polštář ,a bohužel,i syna.Je mi sedmdesát,už ten jeho feťácký život řešíme od května 2010 .Máme toho oba dost.Jede si ten jeho cyklus pořád dokola :léčebna,zpátky na ulici a drogy,vězení .A ani se nesnaží něco měnit,takhle mu to vyhovuje...
Doufám,že bude zase pár měsíců ve vězení a že mu zase nějaká soudkyně neskočí na špek a nedá mu jen podmínku nebo prospěšky.Já vím,jsem hrozná hyena,ale světlo na konci tunelu fakt nevidím...
Žádné komentáře:
Okomentovat