Neděle 23.8.2026

 Došila jsem polštáře pro Donor,hurá.Mám dva pro děti a čtyři do dražby.Nebo jak bude potřeba...

 

Na křídle letadla mám ještě křídou nakreslené linky prošívání.Chtěla jsem to proquiltovat červeně,ale nakonec jsem to neudělala.Doufám,že to půjde vyčistit a nebudu muset povlak prát...

V poledne se ozval Milda,jestli může přijít na chvilku na kafe,že se potřebuje podívat do datovky,kdy a kde má v úterý soud.Milanovi se to moc nezdálo,ale nakonec jsme ho vzali "na chvilku" domů.Dopadlo to jako vždycky,dostal oběd a kafe,na chvíli se připojil na počítač a potom jsme tři hodiny poslouchali jeho nesmyslné psychotické výlevy.Když začal být agresivní (naštěstí jen slovně),Milan ho vyhodil.

Jediné,co je na tom pozitivní je to,že UŽ NIKDY VÍC !!!Ještě dlouho jsem se zase celá klepala a pěkně mi zvednul tlak,na tohle už opravdu nemám sílu.Teď musíme pořád zamykat dům a jestli poleze na zahradu,tak volám policii,sorry,ale jiná možnost není.Máme dvacet % podíl na domě i zahradě a bydlí tu s námi další čtyři rodiny s malými dětmi ...

A samozřejmě,můj tulipánový polštář z pergoly mi někdy v noci ukradl on.Měl ho v batohu a ani se nezmínil,jestli ho chci zpátky.Už jsem ho oželela.Polštář ,a bohužel,i syna.Je mi sedmdesát,už ten jeho feťácký život řešíme od května 2010 .Máme toho oba dost.Jede si ten jeho cyklus pořád dokola :léčebna,zpátky na ulici a drogy,vězení .A ani se nesnaží něco měnit,takhle mu to vyhovuje...

Doufám,že bude zase pár měsíců ve vězení a že mu zase nějaká soudkyně neskočí na špek a nedá mu jen podmínku nebo prospěšky.Já vím,jsem hrozná hyena,ale světlo na konci tunelu fakt nevidím...

Sobota 22.8.2026

 Po každém dešti,jsem měla v pergole neskutečný binec.Podezřívala jsem sousedovic kočku,chodí mi spát na lavici a hrabe mi v květináči.Ale zjistila jsem,že mám okap za pergolou plný slunečnicových semínek a listí.A vítr,déšť a možná i ta kočka mi ten binec shazují na zahradní lavici a polštáře.Tak jsem postupně ze dvou oken většinu toho nepořádku vymetla z okapu smetákem.Uklidila jsem pergolu a vyprala polštáře.Podsedáky jsem minulý rok zničila v pračce,letos je dám do čistírny.Zatím jsem je jen vykartáčovala.Rovnou jsem dvě okna umyla a vyluxovala celý byt.Už to bylo potřeba... 

Došila jsem polštář s letadlem...

 Dočetla jsem první knížku,kterou jsem si včera půjčila z knihovny.Jako detektivka průměr,ale je to zajímavé vyprávění o Grónsku a hlavní hrdina je sympaťák

A začetla jsem se do knížky "Jsem tu novej".Je to přesně ten druh humoru,který miluju.Ale musím si ji šetřit,jinak zase nebudu mít co číst...

 

Pátek 21.8.2026

 Nemám ráda tohle datum,pořád si pamatuju tu hrůzu,kterou jsme tehdy zažívali.Bylo mi tenkrát třináct a byli jsme zrovna v Jugoslávii (díky tehdejšímu uvolnění se dal konečně získat alespoň dinárový devizový příslib).Vůbec jsme nevěděli,co se u nás děje,kolovaly hrozné zprávy a naši byli strachy bez sebe,co je s babičkou Doležalovou v Praze.Víškovi byli na Modletíně,tam byl snad jakž,takž klid.Teprve když jsme se poněkud dobrodružně a s dvoutýdenním zpožděním a pauzou ve Vídni dostali do Prahy a viděli jsme ,jak je u domu v Náplavní a na Jiráskově náměstí rozstřílená fasáda,došla nám ta hrůza v plné síle,uff.A nikdo netušil,co bude.Když jsem viděla staré fotky z uprchlických táborů ,nemohla jsem přestat myslet na všechny ty uprchlíky,kteří prchají před válkou.S rodinami,s malými dětmi,s minimem věcí,trhá mi to srdce...

"Naši uprchlíci v Rakousku v létě 1968, kam se uchýlili pro bezpečné útočiště, po napadení totalitním Ruskem. Někteří z nich se později vrátí domů: až zjistí, že se konkrétně v jejich bydlišti nakonec neválčí, kvůli ostatním členům rodiny, kteří zůstali v napadené zemi, nebo prostě kvůli stesku po domovině, v níž nakonec budou chtít žít i přes okupaci. Většina ale zůstane a začne svůj žít život v emigraci. Někdo se začlení rychle, někdo později, ale části se to nakonec nepodaří a bude v problémech. Ačkoli se velká většina našich uprchlíků začlenila do mnoha komunit po celém světě, našli se i tací, kteří dělali Česku ostudu, páchali kriminální činnost, propadli drogám, stali se z nich asociálové. Ono je to totiž takhle normální a jde stejně to s každou vlnou emigrantů. Ta naše z roku 1968 se od té současné, ukrajinské, vůbec ničím neliší. Jsou to normální lidi, s jejich životními osudy, klady i zápory, které v jejich domovině napadlo Rusko a vraždí je tam. "
 

 Odpoledne jsem si trochu zvedla náladu na Tlapičkách,ale i tam jsme se vzpomínkám nevyhnuly.Už jsme prostě všechny pamětnice... 

Ani jsem neměla chuť šít,jen jsem si nastehovala sendvič polštáře s letadlem...

 

V knihovně jsem vrátila Úmluvu s vodami a půjčila jsem si jednu detektivku a knížku Matta Fielda Jsem tu novej.Snad mi Matěj Pole zvedne náladu 😀

Chvíli jsem četla a usnula jsem,večer jsem ještě prošila jsem sendvič holčičího polštáře...

 

 

Čtvrtek 20.8.2026

 Měli jsme mít ještě do pátku vnučky,ale Honza je včera večer odvezl na chatu.Do pátku budou u sousedů spolu s Aničkou a Barborkou.Doufám,že to sousedovic chalupa vydrží...

Tak jsem měla neplánovaně volný den.Dopoledne jsem doháněla resty,uklízela,prala a vařila.A jela jsem nakoupit,u Renaty jsem si koupila deset metrů šňůrky a sypkovinu.A cestou domů jsem si v Zásilkovně vyzvedla balíček od Dagmar Bohaté (další Tildičky)...

Po obědě jsem si dala dlouhou siestu a potom jsem se pustila do polštáře.Tentokrát pro kluky.Na Pinterestu jsem našla blok s letadlem.Zkoušela jsem si to nakreslit,ale nakonec jsem si návod koupila.Určitě ho kromě polštáře využiju i na nějakou dětskou deku. A také se patří návrhářky podporovat,když už jsem spíš švadlena než výtvarnice...

 

Blok bude 12,5" x 12,5" velký.Na polštář 40 x 40cm potřebuju ještě přišít borduru...

Návod jsem koupila tady

 

Squadron Leader Quilt Pattern z Pinterestu

 

 

 

Středa 19.8.2026

Včera jsem večer došila další dva polštáře do dražby pro Donor...

A začala jsem si vybírat látky na první polštář pro děti.Nejsem si jistá a asi to ještě přeházím nebo vyndám další kousky,ale docela se mi to líbí.Šít z panelů mě nebaví.A když jsme šili ve Vráži,tak princezny a auta moc na odbyt nešly...

 

Dneska máme v plánu procházku někde po okolí.Asi vyjedeme autobusem na Meziboří a sejdeme dolů Tesařovkou nebo to vezmeme kolem vodárny na Loučky k alpakám.A oběd si dáme buď v pizzérii (Krušnohor) nebo na Loučkách/U zvonku .Snad nebude pršet...

Večer jdu na koncert do Mostu a vůbec nevím,co si mám obléct.Má být 19 °C a v kostele je zima i ve vedru.Uvažuji o tom,že vytáhnu slabý zimní kabátek 😁,v saku by mi asi byla zima.Do punčocháčů se mi nechce,ale asi mi nezbyde nic jiného... 

Měli jsme mít holky až do pátku,ale dneska večer je Honza veze na chatu.Sousedi mají stejně staré holčičky a jsou tam tenhle týden na dovolené,tak si tam holky nechají do pátku.Určitě si to tam s kamarádkami užijí víc,než nudné výlety s babičkou a dědou 😂😂😂...

Ještě jednou úterý 18.8.2026

 Z Budyně jsme vyrazili zpátky přes Libochovice do Levandulové zahrady Anette...

 Levandule už byla sklizená a po suchém létě a včerejším prudkém dešti vypadala zahrada malinko smutně a podzimně.Ale pořád je nádherná...

 Koupila jsem si trochu sušené levandule,levandulovou toaletní vodu a čaj.Dali jsme si koláč s tvarohem,borůvkami a jahodami a Milan si dal gulášovou polévku.Všechno výborné,domácí...

Majda objevila sklep,ve kterém je expozice o sušení bylinek a míchání vůní.také tam mají pár starých kousků porcelánu,nábytku a hraček.Přesně můj šálek kávy... 

 Pokračovali jsme neohroženě do Třebenic (všude byly značky,že jsou neprůjezdné) ,našli jsme Čokolatérii a tam jsme zase mlsali.Báječná vanilková zmrzlina s tekutou čokoládou a šlehačkou.Mňamka.Dneska jsem celý den hřešila,zítra se zase vrátím ke zdravé stravě...

 Chtěla jsem se ještě zastavit v Muzeu českého granátu,ale to mi neprošlo.Tak někdy příště...

Cestou zpátky jsme se ještě zastavili v Želkovicích pro brambory,jablíčka a koupili jsme tam neplánovaně i nějaké mňamky...

Po cestě už holky nemluvily o ničem jiném,než že jdou večer s maminkou do kina na Supermana...