Odvezli jsme Mildu na odvykačku do Beřkovic.Už je tam minimálně potřetí,ale pořád doufáme,že to dá.Co se mě týká,je to jeho poslední možnost.Už se to táhne 15 let a už na to nemám sílu ani já a ani můj muž...
Od půl desáté do půl jedné jsme čekali,než ho přijmou,na centrálním příjmu byla docela fronta.Tak jsme si dali v parku kafe a udělala jsem pár fotek.Od naší minulé návštěvy už je část areálu opravená,jak to vypadá uvnitř těžko říct...
Cesta tam i zpátky byla od jedné rozkopané vesnice ke druhé,všude se opravují buď silnice nebo chodníky.Uprostřed přírody čekáme u semaforu...
Žádné komentáře:
Okomentovat