Včera jsem byla skoro celý den na zahrádce...
Zahrada a naše zvěř aneb jak šel čas...
Problém je,že zahrádku jsem zakládala sama před mnoha lety a měla jsem představu,že tam bude živý plot z keřů,které krásně kvetou a mají bobule (pro včely a ptáčky).Že záhony budou plné trvalek a kvetoucích letniček,jako to měla moje babička a maminka.Že tam nebude "anglický trávník",ale louka ,kde se budou sekat jen cestičky.Břežani tam nechodili (zahrádku měla Pavlova maminka) ,problém nastal,když byt prodali.
Když se nastěhovali noví sousedé,zahrádka byla z mého pohledu hotová.A protože polovina zahrádky byla jejich a chtěli tam realizovat své představy,nastal trošku problém,protože oni měli představu plotu ostříhaného jako podle pravítka,záhony chtěli mít vypleté dočista dočista až na hlínu (včetně šalvějí,rozrazilů,slézů,pupálek,různých zvonků atd) a trávník si představují pořád posekaný až k zemi (v létě je to katastrofa.).Jinak jsou to bezvadní sousedé a zahrádka je společná,tak se snažím dělat kompromisy a udržet se,ale moc se mi to nedaří.Živý plot a trávník jsem vzdala (jen občas zabojuju proti stříhání hortenzií,vajgélie a teď naposled proti ostříhání odkvetlé hlohyně).Jinak všechny rostliny,které chci zachránit před vypletím jsem dala do nádob.Má to svoju výhodu,můžu je postupně přesouvat podle toho,jak kvetou nebo jestli potřebují víc nebo méně sluníčka,stínu...
Brečela bych.Je fajn,že je vajgélie po odkvětu ostříhaná,ale nemuselo to být až na dřevo,důvod-aby
se pod ní dala sekat tráva (žádná tam není).Sice to časem obrazí,ale
nezůstalo tam nic,na čem by mohla na konci léta znovu vykvést.Nehledě na to,že až to znovu obrazí,soused zase vezme elektrické nůžky...
.důvod-aby se pod ní dala sekat tráva...
A ve stínu a kolem sousedovic plotu...
A večer jsem dočetla poslední knížku z knihovny,její pokračování vyjde až v září,trpělivost není moje silná stránka...
Žádné komentáře:
Okomentovat