Od půl třetí jsem vzhůru.Pravděpodobně kvůli úplňku.Pouštím si pletací podcasty a pletu u toho.Současně trochu bilancuju a trochu plánuju...
Letos jsem zhruba 3/4 věcí pletla pro rodinu a přátele a na moje věci mi moc času nezbylo...
K Vánocům nakonec pro Barunku
Ke konci roku proběhly nějaké ponožkové rošády a Barunka mě požádala ještě o jedny ponožky pro synovce Martínka.Ještě jsem si stačila koupit přízi a pletu je.Koupila jsem si šestinitku,pletu na 3,25mm jehlicích na 56 ok,jde to docela rychle.Nicméně,ráda bych je do konce roku dopletla...
Moje největší předsevzetí na příští rok:
1.Nekupovat si (pokud možno) další příze,látky,návody a střihy a použít to,co už mám.A že toho není málo. Samozřejmě,že občas budu potřebovat něco pro daný projekt dokoupit,ale i zádíčka a lemovací proužky,zipy,knoflíky atd. v podstatě najdu v syslišti...
2.Totéž se týká zahrady,bytu,knížek.Budu se snažit kupovat jen naprosté minimum...
3.Sice bych ráda zhubla,ale bude stačit,když se budu víc hýbat a jíst zdravěji...
A na příští rok si naprosto sobecky plánuju:
-doplést své dva rozpletené svetry a nákrčník...
-uplést si další dva svetry,na které mám připravenou vlnu...
-uplést holkám svetry(přízi mám na dva svetry pro Majdu a dva pro Rózu) ...
-z těch mnoha ponožkových přízí plést ponožky jen v jedné "čekací" projektové taštičce -pro sebe!
-ušít si minimálně dvě sukně,dvoje kalhoty,halenku a několik šatů.Látky i střihy mám připravené...
-několik rozešitých patchworkových dek buď proquiltovat nebo je poslat proquiltovat profíkům...
-začít šít patchwork pro sebe nebo alespoň sobě pro radost...
Doufám,že s Tlapičkami vymyslíme něco patchworkového.Určitě bych chtěla zase ušít polštáře do Motola a možná nějakou další deku pro Dobrý účel.Z těch jarmarků jsem trochu rozčarovaná a ten náš stromek mě také zrovna moc nenadchnul,nebylo to prostě moje gusto.Nemyslím ty hvězdičky,ale celý ten proces.Mně by se mnohem víc líbilo,kdyby si každá z nás složila několik hvězdiček ze "svých" látek.Byly by sice různě barevné a různě velké,nebyly by dokonalé,ale byly by naše.Takhle mi to trochu připomíná velkovýrobu.Někdo koupí látky,připraví to a my to jako na páse složíme.Dáša to určitě myslela dobře a Věrka si dala s přípravou proužků obrovskou práci,ale nakonec mi to celé přišlo "jako z krámu" a neměla jsem z toho tvoření žádnou radost.Ale skupinové šití je o kompromisech a ne o mých pocitech,nakonec tak špatný nebyl.
Žádné komentáře:
Okomentovat