Středa 7.8.2022 SLOU STYLE - Jak na šatník v době osobní transformace

Včera jsem dopletla šátek,odpoledne jsme byli popřát Rozárce dodatečně k nedělnímu svátku a večer jsem se ze záznamu dívala na basket proti Finsku(prohráli jsme 98:88 😓 )...

Slou s Kamilou si pouštím teď ze záznamu.Chystám se na změny v šatníku(už to opravdu potřebuji),ale uvědomuju si,že jsem už někde jinde,než dámy,které řeší svůj rozvoj...

Moje poslední osobní transformace proběhla v době mých 65.narozenin,kdy jsem odešla do důchodu.Nejsem si jistá,jestli jsem někdy úplně dospěla v ženu (maminka mi často vyčítala,že se chovám dětinsky 😁),ale každopádně jsem se nikdy necítila tak svobodně,jako teď.Stále jsem se musela někomu přizpůsobovat,někoho poslouchat,někomu vyhovět.Rodičům,učitelům,pacientům,šéfovi,dětem i manželovi.A přestože všechny mám nebo jsem měla ráda,pořád jsem byla pod něčím tlakem,nemohla jsem se úplně svobodně rozhodovat podle sebe...

A to teď můžu.Zní to sobecky,ale dělám jen to,co sama opravdu chci,samozřejmě také díky naprosto tolerantnímu manželovi💗.Můžu se klidně věnovat svým koníčkům a zase si hrát.Mám čas číst.Mám čas na zahrádku a mám i čas si tam jen tak sednout,dívat se kolem sebe a nedělat nic,aniž bych měla výčitky svědomí.Když se mi nechce v noci spát,klidně se bavím(knížka,pletení,šití v ruce) a dospím to ve dne.Miluju patchwork,ale i ráda šiju na sebe a věci do bytu.Ráda šiju,ale i peru a žehlím(úchylka).Obzvlášť v létě,když můžu sušit prádlo venku na šňůře,na sluníčku.Po letech jsem se zase vrátila k pletení a objevila jsem úplně nový svět přízí,jehlic atd.Ráda šiju a pletu na panenky a využívám toho,že mám tři vnučky,tak předstírám,že to dělám pro ně 😀.Až na pár krátkých období (s Nigellou a Jamiem)mě nikdy nebavilo vařit a péct a skoro to nedělám(naštěstí vaří můj muž).K uklízení mám vztah víceméně vlažný.Nevadí mi,ale zase mě nějak zvlášť nebaví,tak to nijak nepřeháním(ale ve dvou se dá domácnost udržet celkem bez větší námahy)...

Jednu vnučku mám daleko,ale ty další dvě  mám vedle v ulici a užívám si je,jak to jde.A vzpomínám si s nimi do dětství s mou babičkou a je to zábava.Chodí do školy a do školky,odpoledne mají každý den nějaké kroužky a na víkendy jezdí na chatu,tak si je neužiju tak,jak bych chtěla,ale i tak se na ně vždycky těším.Teď jsem si je prima užila poslední prázdninový týden...

Dříve jsem hodně sportovala,ale musím říct,že teď mě to vůbec nebaví a musela bych se do toho nutit.Snažím se chodit pěšky a občas si jít zaplavat,ale že bych z toho byla nějak nadšená,to nejsem. Všechny moje kamarádky se daly na cestování a na sportování a tak nějak mám pocit,že si s nimi nemám už moc co povídat.Řeší kde byly na kole a na lyžích a kam cestovaly a to mě neba.Nejraději ze všeho jsem doma a kromě rodiny a setkání s čučvorkami dvakrát za měsíc mi lidi nechybí,spíš naopak. Cestování a sport už mi nechybí vůbec.Stýská se mi po období,kdy jsme měli psa a kocoura,ale to je poněkud dlouhodobý závazek a už si na to netroufám.Možná se zkusím domluvit na nějakém občasném venčení v útulku,ty prochajdy se psem mi chybí..

Celý život jsem strašně křečkovala a můj muž také nic nevyhodí,tak se teď snažím to trochu omezit.Heslo pro tento rok je DOWNSIZING,ale moc se mi to nedaří,určitě v tom hodlám pokračovat 😁...