Rozum mi říká,že se nemám trápit tím,co nemůžu změnit...
A že to nakonec v téhle bláznivé době bude pro mě lepší...
Srdce je smutné,zažily jsme toho spolu hodně a mrzí mě,že odešla při první příležitosti,která se jí naskytla...
Tak snad se jí bude dařit lépe než u mě a my to snad s Bárou nějak zvládneme samy...
Když ne,tak to vždycky můžu odpískat a skončit...
Nechce se mi skončit,mám už jen něco přes 1100 registrovaných pacientů a je jasné,že by zdaleka všichni nenašli snadno nového ošetřujícího...
Také je mi líto vybavení ordinace,neměla bych to komu ani prodat ani darovat a odvézt to na skládku,to je mi líto...
Bára by si snad práci našla,toho se nebojím...
I když třeba ne jako dentální hygienistka...
Na druhou stranu jsem smířená s tím,že nikdo není nenahraditelný a jednou skončit musím...
Když mě to trápí,stačí si přečíst ty nenávistné komentáře pod jakýmkoliv článkem o zubařích a hned mě ty chmury přejdou...
Miri, bude to dobré, a co se týká ordinace - zkus mladší zubaře nebo zubaře-absolventy - a dej nabídku jako v amerických filmech o právnících - můžou nastoupit k tobě, zapracovat se, případně zvládnout atestaci - a potom se můžou stát " mladším společníkem" ,možná by taková nabídka mohla zafungovat - dobrého zubaře dneska najít těžko - a třeba by i magistrát mohl nějakým způsobem přispět k "zatraktivnění" nabídky a přilákání mladších zubařů .... JitkaM
OdpovědětVymazat